• Fajáns u nás a v Evropě

    Novokřtěnci - habáni na Moravě a Slovensku

    Hnutí, ke kterému se habání hlásili, vzniklo v roce 1525 a vycházelo z reformačního učení Martina Luthera a Ulricha Zwingliho. Jedním ze základních požadavků novokřtěnců bylo přijetí křtu až v dospělém věku, z vlastní vůle novokřtěnce, na rozdíl od praxe katolické, ale i protestantských církví. Novokřtěnci neuznávali vrchnost a hlásili se k majetkové rovnosti. I v nových poměrech po náboženských změnách v Německu, byl ale jejich laický výklad Nového zákona příliš radikální a svým působením v Německu a severní Itálii vzbuzovali v tradiční společnosti odpor. Proto po roce 1526 přicházejí na území jižní Moravy první příslušníci této náboženské sekty a jsou přijímáni zástupci vysoké šlechty, která nad nimi drží ochrannou ruku. Svým postojem šlechta demonstrovala jednak svoji suverenitu vůči dvoru a katolické církvi, jednak si slibovala s příchodem novokřtěnců růst prosperity na svých panstvích. Vyčleňuje habánům (zvaným patrně podle slov „haus haben“, "mít dům-domov") pozemky pro stavbu dvorů a zemědělské podnikání. Habáni se osvědčili jako zkušení a pracovití řemeslníci, zejména nožíři, kováři a hrnčíři. Až do dnes zůstaly po habánech na Moravě důkazy také o jejich znalostech vinařství. Habáni stavěli v místech svého působení uzavřené dvory, ve kterých v izolaci od okolního života praktikovali svoji víru, pracovali společně v řemeslných dílnách a vedli velmi skromný rodinný život. V komunitě neměl nikdo soukromý majetek, rodina žila odděleně se svými dětmi pouze do věku tří let a poté se o děti starali výchovou pověření členové obce.

    Fajáns v Evropě

    Výroba fajánse, kterou se habáni na Moravě a Západním Slovensku živili, je proslavila více jak ostatní řemeslné činnosti. Novokřtěnci si znalost výroby fajánse přinesli z Itálie a Německa. Tam se dostala tato technologie ze Španělska s arabským obyvatelstvem Iberijského poloostrova ( odtud také majolika, majolica z názvu španělského Mallorca, Majorca). Proslulým centrem výroby fajánse, faience, keramiky vyráběné z jílovité hlíny při relativně nízkém výpalu mezi 900 – 1000 stupni Celsia, byla od 2. poloviny 15. století, až do poloviny 16. století zejména italská Faenza ( odtud pojmenování fajans ), později také Florencie a Benátky. V severní Evropě proniklo umění výroby fajánsové keramiky až do holandských Delft, ale také francouzských dílen.

    Habánská fajáns

    Moravští a západoslovenští habáni nepřerušovali i přes svůj izolovaný způsob života kontakty s inspiračními centry výroby fajánse v Itálii i v Delftách. Habánská keramika si však postupně vytvořila vlastní ornamentální a barevnou řeč, která z počátku, ještě v 16. století, vycházela z přísného výkladu Písma svatého (zákaz zobrazování figur). Habánská fajáns se tak až do roku 1612 vyznačuje používáním rostlinných a heraldických motivů, zobrazených na bílém podkladě čtyřmi základními barvami, žlutou, zelenou, modrou a fialovou. Novokřtěnci vyráběli ve svých dílnách keramické výrobky, které našly uplatnění jak ve šlechtických zámcích a palácích, tak v domácnostech bohatých měšťanů, ale také třeba v lékárnách. Známé jsou jejich zdobené talíře, šály, džbány, hrnky, ale také kachle. S postupujícím tlakem protireformace končí po Bílé hoře příznivé podmínky pro život habánů na Moravě a jednotlivé habánské obce se stěhují na Slovensko, kde v té době panovaly svobodnější poměry. Postupně ale i zde dochází pod vnějším tlakem k rozpadu tradičních habánských komunit a ke splynutí jejích členů s okolní společností. Někteří novokřtěnci – habáni ještě odcházejí do Sedmihradska a Ruska, zbytky komunit dosud žijí v USA a Kanadě jako hutterité, německy Hutterer. Rozpad tradičního habánského života se projevil také v jejich ornamentální tvorbě, která byla postupně převzata lidovými hrnčíři a obohacena o moravské a slovenské lidové motivy.

    Dílna Juraj Vanya se volně inspiruje 400 let starými tvary a ornamenty habánské keramiky.

    Napsali o nás České noviny 23.4.11 :
    Skanzen Veselý Kopec zahájil sezonu velikonočním programem

    Největší zájem diváků poutala keramická dílna, s níž na Veselý Kopec přijel výtvarník Juraj Vanya ze Sedlčan. "Čtyři malérečky v dílně dělaly keramické kraslice s jemnými dekory. Lidé si je mohli i koupit," přiblížila Vojancová. Zájem byl i o figurky z kukuřičného šustí, pečivo, perníky, řehtačky a pomlázky, které si lidé mohli zkusit uplést.

    Napsali o nás České noviny 1.6.11 :
    Opravená Zlatá ulička v Praze zve znovu k návštěvám

    Praha - Malebnou Zlatou uličku na Pražském hradě mohou ode dneška opět obdivovat Pražané a turisté. Po velké rekonstrukci ji dnes ráno otevřel prezident Václav Klaus, který má svůj úřad v hradním areálu nedaleko od ní. První zájemci si opravenou uličku prohlédli v poledne. Zpřístupněna byla po 13 měsících.