O nás

Keramická dílna Juraj Vanya

Juraj Vanya se věnuje výrobě a zdobení keramiky od svých 18 let. Tehdy jej přání stát se výtvarníkem přivedlo do dílny Lidové umělecké výroby v Modre. Osud jej postupně zavál až do českých Sedlčan, kde postupně založil keramickou dílnu a spolu se svými spolupracovníky se od té doby věnuje ruční výrobě keramiky inspirované habánskými vzory.

Ruční výroby se držíme stoprocentně stále. Od míchání hlíny, tvarování výrobku, přes glazování, až po malování. Díky tomu počítejte s tím, že každý kus je skutečně originál a nemusí zcela do puntíku odpovídat fotografii v e-shopu. Veškerá naše užitková keramika prošla atestem proti nezávadnosti, takže jí můžete bez obav používat při stravování. Dodací lhůta 21 dní, kterou u výrobků uvádíme, je čistě orientační. Valnou část z nich máme na skladě, nebo vyrobíme a odešleme během týdne. Čas dodání se protáhne pouze při objemnějších objednávkách.

Novokřtěnci-hutterité-habáni na Moravě a Slovensku

Hnutí, ke kterému se habáni hlásili, vzniklo v roce 1525 a vycházelo z reformačního učení Martina Luthera a Ulricha Zwingliho. Jedním ze základních požadavků novokřtěnců bylo přijetí křtu až v dospělém věku, po vyznání víry z vlastní vůle novokřtěnce. Novokřtěnci neuznávali vrchnost, vojenskou službu a hlásili se k majetkové rovnosti. I v nových poměrech po náboženských změnách v Německu, byl jejich laický výklad Nového zákona příliš radikální a svým působením v Německu a hranicích s Itálií vzbuzovali v tradiční společnosti odpor. Proto po roce 1526 přicházejí na území jižní Moravy první příslušníci této sekty a jsou přijímáni zástupci vysoké šlechty. Šlechta habánům (zvaným tak patrně podle slov “haus haben”, někdy také hutterité podle duchovního vůdce Jakuba Huttera) propůjčovala pozemky pro stavbu dvorů a zemědělské podnikání. Habáni se osvědčili jako zkušení a pracovití řemeslníci, zejména nožíři, kováři, hrnčíři, ale také lékárníci a lékaři. Dodnes zůstaly po habánech na Moravě důkazy o jejich znalostech vinařství. Habáni stavěli v místech svého působení uzavřené dvory, ve kterých v izolaci od okolního světa praktikovali svoji víru, pracovali společně v řemeslných dílnách a vedli velmi skromný rodinný život.

Fajáns v Evropě

Výroba fajánse, kterou se habáni na Moravě a Slovensku živili, je proslavila více jak ostatní řemeslné činnosti. Novokřtěnci si znalost výroby fajánse přinesli z Itálie a Německa. Tam se dostala tato technologie ze Španělska s arabským obyvatelstvem Iberijského poloostrova (odtud také majolika z názvu španělského Mallorca). Proslulým

centrem výroby fajánse, keramiky vyráběné z jílovité hlíny při relativně nízkém výpalu mezi 900-1000 °C, byla od 2. poloviny 15. století až do poloviny 16. století zejména Faenza (odtud pojmenování fajáns), později také Florencie a Benátky. V severní Evropě proniklo umění výroby fajánsové keramiky až do holandských Delft.

Habánská fajáns

Moravští a západoslovenští habáni nepřerušovali i přes svůj izolovaný způsob života kontakty s inspiračními centry výroby fajánse v Itálii i v Delftách. Habánská keramika si však postupně vytvořila vlastní ornamentální a barevnou řeč, která zpočátku ještě v 16. století vycházela z přísného výkladu Písma (zákaz zobrazování figur, volba barevné palety). Habánská fajáns se tak až do roku 1612 vyznačuje používáním rostlinných a heraldických

motivů zobrazených na bílém podkladě čtyřmi základními barvami, žlutou, zelenou, modrou a fialovou. Novokřtěnci vyráběli ve svých dílnách keramické výrobky, které našli uplatnění jak ve šlechtických palácích, tak v domácnostech bohatých měšťanů, ale také třeba v tehdejších lékárnách a vinařstvích. S postupujícím tlakem protireformace končí po Bílé hoře příznivé podmínky pro život habánů na Moravě a jednotlivé habánské obce se roku 1622 stěhují na Slovensko, kde v té době panovaly svobodnější poměry. Postupně ale i zde dochází pod vnějším tlakem k rozpadu tradičních habánských komunit a ke splynutí jejich členů s okolní společností (také v souvislosti s rozhodnutím z roku 1685 o zrušení společného vlastnictví). Tyto změny v duchovním i světském životě habánů se projevily také v jejich ornamentální tvorbě, jejíž motivy byly postupně převzaty místními lidovými hrnčíři a obohaceny o moravské a slovenské lidové prvky. Někteří novokřtěnci-hutterité ještě odcházejí do Sedmihradska, na Ukrajinu a do Ruska. Aktivní, především zemědělské kolonie hutteritů dosud prosperují zejména v Kanadě.